čtvrtek, února 23, 2017

ÚS k "cenzuře" internetu prostřednictvím zákona o hazardních hrách

Včera ve svém plenárním nálezu Ústavní soud vyvrátil, že by mohlo na základě § 82 a 84 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, dojít k “cenzuře” internetu. Právní úprava je zaměřena jen na blokaci stránek s hazardními hrami (českých i zahraničních), nicméně ani z daných norem, ani z celého účelu zákona nelze nijak dovodit, že by mělo dojít k jejich zneužití a omezování svobody projevu, práva na informace a práva podnikat. Nutno však podotknout, že dané normy nejsou legislativní “perlou”, nerespektují plně minimalizaci zásahu a jen těžko můžeme odhadovat, co a koho přesně měl zákonodárce na mysli, když stanovil, že je nutno blokovat “internetové stránky” uvedené na seznamu (blacklistu) Ministerstva financí “poskytovatelem připojení k internetu”. K oběma pojmům však soud dodal, že není záhodno je kazuisticky v zákoně vymezovat a samotná interpretace těchto pojmů bude ponechána na národních soudech.


Nález Pl. ÚS 28/16 je dostupný zde.

pondělí, února 20, 2017

Zpráva Evropského parlamentu - robotika

Evropský parlament vydal zprávu s doporučeními k problematice právní úpravy nasazení robotů. Zpráva vychází ze studie publikované na podzim minulého roku a obsahuje relativně detailní specifikaci problémů v různých oblastech, kde se nasazení robotů stává aktuálním. Dokument dokonce obsahuje i návrh Charty robotiky. Za tip na oba dokumenty děkujeme předsedovi Právního výboru Evropského parlamentu Pavlu Svobodovi.

Plný text studie viz zde.
Plný text zprávy s přílohami viz zde.

úterý, února 07, 2017

Jednotný digitální trh

17. února se na CERIT SP uskuteční kulatý stůl a veřejná debata k problematice autorských práv, geoblockingu a jednotného digitálního trhu pořádaná Evropským parlamentem. Účast přislíbili přední čeští experti a europoslanci, kteří se na problematiku jednotného digitálního trhu specializují.

Pozvánku a další informace viz zde.

neděle, února 05, 2017

Krajský soud v Praze: doručování do datových schránek

Ještě před schválením stanoviska pléna NS k doručování do DS, o kterém jsme informovali dříve, vydal Krajský soud v Praze usnesení, které se týká autentizace podání a závěrům stanoviska NS obsahově odpovídá. V odůvodnění tohoto usnesení se krátce a výstižně uvádí, že je "...bezpředmětné, která konkrétní osoba na straně odesílatele činila technické úkony spočívající v odeslání návrhu coby elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu soudu, neboť v tomto směru jde o výlučnou věc vnitřního uspořádání poměrů odesílatele samotného."

Plný text usnesení viz zde.


SDEU: Náhrada škody v autorském právu

Soudní dvůr podle očekávání rozhodl případ C‑367/15 v tom smyslu, že není v rozporu s právem EU, pokud má členský stát ve svém právním řádu upraveny alternativní zákonné náhrady škody ve výši dvojnásobku obvyklé odměny. Nad očekávání se však Soudní dvůr v odůvodnění též vcelku důkladně věnuje i otázce uplatnění této zákonné náhrady jako možného zneužití práva: "Je třeba poukázat na to, že pouhá platba hypotetického poplatku v případě porušení práva duševního vlastnictví nemá zaručit odškodnění celé skutečně utrpěné škody, jelikož platba tohoto poplatku by sama o sobě nezajistila ani náhradu případných nákladů souvisejících se zjištěním a určením případných porušení práva, jak se uvádí v bodě 26 odůvodnění směrnice 2004/48, ani náhradu případné nemajetkové újmy (...) OTK totiž na jednání potvrdilo, že platba dvojnásobku hypotetického poplatku v praxi odpovídá odškodnění, jež nedosahuje výše, kterou by mohl nositel práv požadovat na základě „obecných zásad“ ve smyslu čl. 79 odst. 1 bodu 3 písm. a) UPAPP. Jistěže nelze vyloučit, že ve výjimečných případech náhrada škody vypočítané na základě dvojnásobku hypotetického poplatku tak jednoznačně a významně přesáhne skutečně utrpěnou škodu, že by návrh v tomto smyslu mohl představovat zneužití práva zakázané čl. 3 odst. 2 směrnice 2004/48. Z vyjádření polské vlády na jednání však plyne, že podle vnitrostátní právní úpravy použitelné v původním řízení polský soud v takovém případě není návrhem poškozeného nositele práv vázán."

Plný text rozhodnutí viz zde.

středa, února 01, 2017

Domain Report za rok 2016

CZ.NIC zverejnil svoj prehľadný report za rok 2016. Z reportu je zrejmé, že počet CZ domén vrástol takmer o štyri percentá oproti roku 2015. Taktiež, že technológiu IPv6 malo už 29 percent domén alebo že ku koncu roka 2016 bolo pomocou DNSSEC zabezpečených viac ako 663 tisíc domén, čo je 28 percentný nárast.

Odkaz: https://stats.nic.cz/reports/2016/

Odporúčanie pre Komisiu o predpisoch občianskeho práva v oblasti robotiky

Pred nedávnom bol v tichosti zverejnený návrh správy výboru pre právne záležitosti pod vedením Mady Delvaux, ktorý prináša zamyslenie sa nad otázkami právnej subjektivity a súvisiacej zodpovednosti umelej inteligencie a robotov v priestore EÚ. Ide o zaujímavé čítanie s mnohými odkazmi na autorov ako sú Marry Shelley, Karel Čapek alebo Isac Asimov.

Za zmienku stojí už samotný úvod návrhu, kde výbor konštatuje, že „keďže od čias Mary Shelleyovej Frankensteina až po klasického Pygmaliona, cez príbeh o pražskom Golemovi po robota od Karla Čapka, ktorý tento pojem zaviedol, ľudia snívali o možnosti vytvorenia inteligentných strojov, najčastejšie vo forme androidov s ľudskými vlastnosťami; […] keďže vzhľadom na dosiahnutý stupeň vývoja robotiky a UI je vhodné začať s otázkami občianskoprávnej zodpovednosti a posúdiť, či dôrazný zodpovednostný prístup založený na zásade „najlepších predpokladov na poistenie“, nie je najlepším východiskovým bodom;”

Taktiež návrh počíta s registráciou inteligentných robotov, interoperabilitou, prístupom ku kódu robotov, špeciálnou úpravou práv duševného vlastníctva alebo chartou o robotike.

Odkaz: DRAFT REPORT with recommendations to the Commission on Civil Law Rules on Robotics

pondělí, ledna 23, 2017

Doručování do datových schránek

Zajímavému technickému problému dodání datové zprávy do otevřené datové schránky se věnuje aktuální usnesení Vrchního soudu v Praze. Některé systémy používané pro obsluhu datových schránek fungují tak, že otevřou datovou schránku a stahují z ní pouze zprávy dodané před jejím otevřením. Jestliže je tedy zpráva dodána v průběhu otevření schránky, systém ji nestáhne resp. stáhne ji až při dalším otevření (a označí ji odpovídajícím datem doručení).
Systém DS však v případě, je-li zpráva dodána do otevřené DS, expeduje doručenku k datu dodání. Takový postup však není v souladu s textem zákona, neboť ten za okamžik dodání považuje moment otevření datové schránky - v případě zprávy dodané do otevřené schránky tím pádem může dle textu zákona nastat doručení až při příštím otevření datové schránky (v opačném případě by totiž okamžik doručení musel nastat před okamžikem dodání).

Aktuální rozhodnutí Vrchního soudu v Praze se s problémem dodávání do otevřené schránky sice argumentačně nevypořádává, je z něj však zřejmé, že tento technický problém nemůže mít za následek újmu na procesních právech adresáta příslušné datové schránky. V předmětném případě tak soud zamítnul návrh na prominutí zmeškání lhůty z toho důvodu, že lhůta zmeškána nebyla.

Plný text usnesení viz zde.

úterý, ledna 10, 2017

Návrh nařízení e-privacy

Komise právě vydala návrh nového nařízení zkráceně označovaného jako e-privacy. Nařízení má nahradit dosavadní směrnici a výrazně rozšiřuje okruh povinných subjektů (už se nebude týkat jen poskytovatelů služeb elektronických komunikací). V návrhu je akcentován princip privacy-by-design a jsou v něm zakotveny i konkrétní nové ochranné instituty.

Plný text viz zde (zatím není k dispozici české znění).